Tak už to začíná vypadat, že nemám ráda stromy. Po doznívajícím alejovém šílenství na Frýdlantsku nejspíš zase platím za řezníka a dřevorubce. Někdy je těžké balancovat na tenké hraně mezi oběma stranami – správou silnic, jejíž prioritou je odpovídající kvalita komunikací, a Iniciativou, která si klade za cíl hlavně zachovat co největší množství stromů. A přitom zůstat nestranná.
Ano, zeleň chceme všichni, ale rychle a bezpečně cestovat také. Tak kdo má tedy pravdu? Celý příspěvek
S přicházejícím jarem opět končí období pro kácení dřevin. Sáhněme si do svědomí a položme si otázku: přemýšleli jsme každý, kdo kácení povolujeme nebo navrhujeme, alespoň trochu o nutnosti a smyslu svého konání?
Často se mi zdává, že místo přemýšlení hrbíme své scvrklé duše v zablokovaných tělech pod tíhou často záměrně vyvolávaných problémů či nespokojených životů a tupě zíráme do země. Přitom ani nezvedneme hlavu a tak nevidíme, že stromy vztahují své ruce k nebi. Celý příspěvek
Nedá mi to nezačít dnes otázkou – zamysleli jste se někdy nad historií našeho oboru? Navštěvujeme semináře a školení, vstřebáváme poznatky z nejnovějších výzkumů, vývoj jde stále kupředu. Přemýšlela jsem, kdy se vlastně cíl a smysl našeho snažení – péče o stromy v našem okolí, v prostředí, ve kterém žijeme – objevil u člověka opravdu poprvé. Bible (Gen 2:15) říká:
„Hospodin Bůh vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil.“
A tak už to tedy vypadá, že člověk je uzpůsoben a stvořen k životu v zahradě – v zeleni, mezi stromy. Celý příspěvek