Nedávno se mi v emailu objevila otázka od jedné paní zoufalé ze situace na sousedním pozemku. Psala mi, že vlastní malou předzahrádku a na sousedním zahradě vyrůstají hned za jejím plotem vysoké stromy, které jí velmi brzy poté, co slunce na její zahrádku vůbec dojde, velkou část pozemku zastiňují. Jak s tím naložit a jaké jsou zásady pro výsadbu dřevin při hranicích pozemků?

Když se prokoušeme k § 1017 občanského zákoníku, promluví k nám takto:

(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu* nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Teď se můžeme zastavit u otázky, co je myšleno tím rozumným důvodem. Možná by tento termín měl občanský zákoník také definovat. Budeme vycházet z toho, že např. opad listí nebo plodů jako důvod ke kácení opravdu neobstojí. Pokud tedy vyhodnotíme náš důvod jako rozumný a dřeviny za plotem nám brání využívat pozemek podle našich představ nebo dochází k jiné závažné kolizi, zkusíme v první fázi domluvu se sousedem.

A naopak, chceme-li my zkrášlit svůj vlastní pozemek nějakou dřevinou, respektujme uvedené vzdálenosti od společné hranice, můžeme tím předejít sousedským sporům v budoucnu. Pak nám budou stromy přinášet jenom radost a třeba si místo nevrlého pokřikování přes plot vychutnáme pod jejich korunou společně kafíčko 🙂

*rozhrada – cokoli, co rozděluje dva pozemky. Může to tedy být plot, zeď, brzda, mez, potok, stromová alej apod. Podrobně je upravena v § 1024–1028 občanského zákoníku.