S přicházejícím jarem opět končí období pro kácení dřevin. Sáhněme si do svědomí a položme si otázku: přemýšleli jsme každý, kdo kácení povolujeme nebo navrhujeme, alespoň trochu o nutnosti a smyslu svého konání?
Často se mi zdává, že místo přemýšlení hrbíme své scvrklé duše v zablokovaných tělech pod tíhou často záměrně vyvolávaných problémů či nespokojených životů a tupě zíráme do země. Přitom ani nezvedneme hlavu a tak nevidíme, že stromy vztahují své ruce k nebi. Celý příspěvek