V tomto seriálu se postupně zastavíme u nejdůležitějších věcí, kterých je dobré všimnout si při hodnocení stromu pro jakékoli účely. Správci či vlastníkovi zeleně pomohou odhalit případné hrozící riziko, orgánům státní správy mohou pomoct ve správním řízení ve věci povolování kácení dřevin.

Nevíte, na co se podívat nejdříve? Nejste si jistí a kam se dívat a co přesně hledat? Povím vám, jak to dělám já a jak mi to funguje, abych zaznamenala všechny podstatné skutečnosti a mohla navrhnout odpovídající opatření.

Jasně, že někdy přijdu ke stromu a vidím něco, proč hned navrhuji kácení a dále se není nutné dívat. Ale teď to vezměme postupně. Je pro výsledný návrh důležité stanoviště, kde strom roste? Jak vypadá okolní terén? Co se v něm dělo? ANO, ANO, ANO. Ne nadarmo se říká, že nemoci člověka začínají u hlavy a nemoci stromů u kořenů.

Pro zjednodušení si často pokládám otázky. K tématu stanoviště to mohou být například tyto:

• roste strom v relativně přirozeném terénu (parky, zahrady, louky) nebo vidím v okolí známky stavební činnosti (zpevněné plochy – silnice, chodníky, parkoviště, stavby – budovy, obrubníky, podezdívky, zpevněná koryta toků, další známky zásahu do terénu – výkopové práce, čištění příkopů v blízkosti stromořadí, hluboká orba)? Jistě ve své praxi najdete mnoho dalších věcí.
• je povrch v okolí stromu zhutněný?
• došlo v okolí ke změně úrovně terénu (navážka, snížení)?
• jaké je v místě růstu stromu podloží? Došlo v okolí k vývratu jiného stromu? Pokud ano, proč?

Když máme koho, ptáme se i jiných – často se můžeme od vlastníků nebo lidí žijících v blízkosti stromu dozvědět podstatné informace mající vliv na stav stromu, které sebelepším okem nezjistíme (např. dlouhodobé zaplavení, výkop provedený před lety v blízkosti kmene, solení komunikací).

Co jednotlivá zjištění znamenají a jaké z toho pro nás plynou závěry si povíme v dalším článku.